2. rodinná skupina

V naší rodince žije celkem osm dětí. Čtyři chlapci a tři dívky sdílí společně jeden byt a nejstarší chlapec je na cvičném bytě vedle našeho bytu, kde se učí hospodařit. Přes den se střídavě o nás starají tety Erika a Jana.V noci zahánějí špatné sny tety Pavla a Alena. Občas se u nás střídají i ostatní tety a strejdové.

Nejstaršímu chlapci v naší domácnosti je 17 let. Navštěvuje 2. ročník SOŠ a SOU Sušice, obor pomocný zedník. Další chlapec navštěvuje prvním rokem SOŠ a SOU Sušice, obor elektrotechnika a bude mu zanedlouho již 17 let. Jednoho chlapce máme prvním rokem na internátu v Plzni, je mu 16 let. Dále tu máme chlapce, kterému bude zanedlouho 14 let a navštěvuje osmou třídu. Nejmladšímu chlapci bylo o prázdninách 9 let a navštěvuje třetí třídu. V rodince s námi žijí i tři dívky. První dívce bude na podzim 12 let. Druhé dívce je 10 let. Třetí dívce je 9 let.

O program v našem volném čase se starají hlavně tety, které pro nás pořád vymýšlejí něco nového co dělat, kam jet na výlet apod. V zimě rádi bobujeme nebo sáňkujeme a teta Jana nás bere na lyže. V létě se pak koupeme v bazénu na našem dvoře, který máme zároveň upravený jako dětské hřiště (houpačky, pískoviště), ale jezdíme i mimo Kašperské Hory. Například se rádi cachtáme v řece nebo na koupališti. Rádi jezdíme na kole a chodíme krmit ovečky. Máme také rádi přírodu a hodně chodíme na procházky do okolí, ale popojedeme autobusem nebo autem i do nedaleké Sušice, kde trávíme čas na Santosu nebo podnikáme pěší výlety po Šumavě. Navštěvujeme místa, kde máme svou vlastní vytvořenou hru „ Poklad v ptačí budce“, kterou pravidelně kontrolujeme a doplňujeme. O letních prázdninách jezdíme na tábory nebo k rodině. Máme i spoustu kamarádů se kterými trávíme své osobní volno. Nově většina z nás navštěvuje sbor „Kašperáček“, se kterým vystupujeme na různých akcích. Máme i spoustu jiných mimoškolních i školních aktivit (například judo, kroužek kreslení, florbal a posilovnu). Když je špatné počasí, dělá si každý svoje podle toho, co ho baví. Jako všechny děti rádi koukáme na televizi a nejraději na pohádky a animované filmy). Občas si zahrajeme nejrůznější hry v našem sportovním sálku, který součástí našeho domova. Rádi trávíme čas na sociálních sítích. Každý dle chuti.

Všichni se také společně s tetami staráme o náš byt. Uklízíme, pereme, pomáháme s vařením a pečením. Zkrátka se učíme hospodařit. I když nemůžeme být doma ve svých rodinách, je tady o nás dobře postaráno a líbí se nám tady. Tety se o nás starají, jak nejlépe dovedou, a i když je občas zlobíme, máme je rádi (a dobře víme, že oni nás také). Kromě dětského domova se o nás starají i různé dobrovolnické organizace, nadace a nebo spolky (Dejme dětem šanci, Spolu dětem, a další hodní lidé, kteří nás zvou na různé akce).

3. rodinná skupina „U Tamči a Marušky“

Po roce plném změn žije v naší rodince 5 kluků a 2 dívky. Nejstarším dětem je 17 let, mladík je oporou vychovatelům při chodu rodinky a slečna žije v samostatném bytě, kde se připravuje na dospělý život, a tak se společného života v rodince většinou neúčastní. Ráda si ale povídá a vyhledává společnost starších lidí. Oba mají o své budoucnosti jasnou představu, jejich nejbližší plány zahrnují získat řidičské oprávnění a dokončit zvolené studium. Nyní navštěvují 2. ročník SOŠ a SOU Sušice. Dívka si zvolila maturitní obor Sociální činnost, chlapec obor Pomocné zednické práce. Další dva chlapci navštěvují 7.třídu základní školy. Jednomu bude 13 let a druhému 14 let, jsou to bratři. Mladší z nich rád tancuje, má za sebou několik úspěšných účastí na soutěžích. Je to dost samotář a momentálně, díky nastupující pubertě, ho často štve celý svět. Ale když tancuje, naštvanost mizí. Starší z bratrů rád zkoumá, rozebírá věci a opravuje. Možná, že z něj jednou bude automechanik. Nebo možná malíř pokojů, protože tetám rád pomáhá při zdobení bytu. Pokud může tvořit akrylovými barvami nebo malovat voskem, nemá čas tropit neplechy. Další dívce bude 12 let, i když by to asi mnozí nehádali. Ráda pomáhá tetám s úklidem, ale ve skupině chlapců se neztratí, umí být pěkně divoká. Ráda se rozběhne na louce, ráda kreslí, a stejně jako většina členů rodinky, ráda zpívá. Dalšímu chlapci bylo letos 11 let. Je to takový náš smíšek, i když někdy zkouší, co se stane, když si bude hrát „na drsňáka“. Je nerad sám, vyhledává společnost kamarádů a aktuálně nejvíc touží po mobilním telefonu. Nejmladšímu z nás je 10 let. Rád pomáhá s přípravou jídla v kuchyni, dokáže být velice mrštný a šikovný, jeho bezprostřednost umí okouzlit, zejména když improvizuje a hraje loutkové divadlo. Rychle se učí novým věcem, rád si povídá, je zvídavý, baví ho puzzle. Je to ale také veliký vztekloun, a tak se stává, že co sestaví, rychle zničí, a pak je mu to líto.

Kromě tety Tamči a tety Marušky k nám patří ještě noční tety Simona a Jarka, ale i ostatní tety a strejdové. V posledním roce k nám přibyly rybičky, strašilky, šneci, a také se dál staráme o dvě morčata, která bydlí u tety Tamči na zahradě.

Všechny nás baví pohybové aktivity, výlety do přírody i do měst, zpěv a tanec. Poslech hudby. Jezdíme na kolech a koloběžkách, lyžujeme, plaveme v bazénu. Jdeme rádi do kina nebo jedeme do Sušice, kde máme možnost navštívit skatepark. Přáli bychom si jet k moři. Televize už nás většinou nebaví. Jsme starší, a tak jsme spíše na sociálních sítích, díky kterým udržuje kontakt se spolužáky, kamarády, a někdy i s rodinou. Rádi si občas půjčíme X-BOX. Závody a auto, to je naše. Jestli si něco přejeme? Každý z nás by si přál normální rodinu a být doma. Ale když už to nejde, jsem rádi v dětském domově, kde je o nás dobře postaráno a mají nás tu rádi.

5. rodinná skupina

V dětském domově v malebných Kašperských Horách žije jedna veselá rodinná skupinka, kterou tvoří osm dětí – pět dívek a tři chlapci. Společně tvoří malou, ale pevně semknutou "rodinu", kde panuje přátelská atmosféra, vzájemná podpora a spousta smíchu.

Nejmladším členem skupinky je zvídavé dítě, které chodí posledním rokem do mateřské školky. I když je nejmenší, rozhodně se mezi staršími neztratí a s chutí se zapojuje do všech aktivit, které společně podnikají. Dívky jsou známé svou tvořivostí. Rády malují, vyrábějí dekorace, skládají papírové origami nebo zkoušejí nové výtvarné techniky. Jejich pokoj je plný barevných výkresů a vlastnoručně vyrobených ozdob. Kromě výtvarného umění je baví také zpěv a tanec – často si vymýšlejí vlastní choreografie a připravují malá vystoupení pro ostatní děti i vychovatele. Další dva chlapci jsou sportovně založení – nejraději hrají fotbal na hřišti u školy nebo vyráží na projížďky na kole. Každý z nich má své oblíbené kolo, a když vyjde počasí, není dne, kdy by nebyli venku.

Přestože mají děti své individuální zájmy, nejvíc si užívají čas strávený společně. Rádi jezdí na výlety – někdy do přírody, kde objevují lesní cesty, sbírají borůvky nebo staví domečky z klacíků, jindy do města, kde navštěvují muzea, kina nebo si jen tak dají zmrzlinu na náměstí. Tato skupinka je důkazem, že domov netvoří jen zdi, ale především lidé, kteří se mají rádi a tráví čas pospolu. A i když každý z nich má jiný příběh, v Kašperských Horách v našem dětském domově našli místo, kde se mohou smát, růst a cítit se v bezpečí.

6. rodinná skupina "U Lindy a Ály"

Naši rodinku tvoří tři děvčata a pět chlapců. Nejmladšímu je 10 let a nejstarší 18 let.                 

Teta Linda a strejda Ála se o nás starají ve dne a večer nás k spánku uloží teta Simona a Jarka.

Během roku se učíme a vzděláváme, ale také vyplňujeme volný čas sportem a jinými aktivitami. Rádi hrajeme fotbal, florbal, jezdíme na kole a na koloběžkách,tančíme, plaveme. Hodně se  těšíme na akce Prahy Újezd, na které jsme zváni od pana starosty Václava Drahoráda a je tam o nás vždy pěkně postaráno.  V zimě bobujeme a stavíme sněhuláky a sněhurky. V létě zase jezdíme na výlety a na tábory, kde se také pěkně vyřádíme. Od sportu si odpočineme zpěvem nebo kreativní zábavou jako je kreslení, tématická výzdoba našeho bytu. Po létě se zase vracíme do svých pokojíčků a opět máme povinnosti. Učíme se, vaříme, uklízíme, pereme a také trochu zlobíme.

Na co těšíme nejvíc? Přece na Vánoce, které vždy, když už se blíží, tak se těšíme hlavně na dárečky. Snad pod stromečkem najdeme to, co si přejeme. Děkujeme všem co na nás myslí, pomáhají a podporují nás. DÍKY!